Těžká šichta

"Dneska bude slunečné počasí," znělo z rádia. Pirát zavrtěl hlavou když pohlédl z okna. I přes to, že začínal měsíc květen, tak bylo v sedm hodin ještě podezřele zataženo.
"Kdyby tak začalo pořádně chcát," řekl polohlasně.
"Na netu o dešti nic není," prohodil Jarek který si zrovna zaléval kávu.
"Každá parta říká něco jinýho," zavrčel Pirát. "Ale fakt by mě celodenní déšť pomohl," povzdechl si. Představa, že za hodinku bude tahat do svahu těžké stromy, štvala v práci každého.
"Je hovno vidět," vztekal se Michal za volantem těžké avie. Staré auto se hnalo padesáti kilometrovou rychlostí zamračeným ránem. "Klid Vzteklosaure," prohodil Pirát, který vyjímečně vypnul čtečku a sledoval cestu. Jeli v autě čtyři a pravda byla, že víc světla bývalo i v době, kdy v šest hodin ráno hrnuli v zimě sníh.
"Je to divné," prohodil Petr. "Něco se mi na tom nezdá."
"A co? Černo je tady i venku," prohodil Pirát s narážkou na to, že Petr je cikán.

Byli nadření. Nohy na svahu podkluzovaly a u třetího zasazeného stromu měli všeho plné zuby. Jarek si očistil boty o lopatu a vešel na silnici.
"Tohle už není normální," řekl a připojil se asi po desáté přes telefon na internet.
"Co tam našels?" zeptal se Pirát, kterému v zápětí podjely nohy. "Kurva už!" zařval vztekle.
"Nic," lakonicky prohodil Jarek.
"Bůh se zlobí," řekl Petr.
"Hovno," zavrčel Pirát.
"Jak se píše v bibli...," začal cikán.
"To je jedno," vložil se do počínající hádky Michal. "Kdo si dá kafe? Du na vrátnici."
"Jdu s tebou," řekl Jarek.
"Ty ne, Pirát," rozhodnul parťák. Znal Piráta dost dobře, aby věděl, že toto divné počasí je voda na jeho mlýn. Celé dopoledne mlel narážky a vtipy na černé a na tmu.
"Hele Petře, víš co sou dva bílý body?"
"Ne."
"Cikán s otevřenejma očima v noci," zachechtal se holohlavec vlastnímu, nijak dobrému, vtipu.

Vraceli se. Šero bylo depresivní. V průběhu dne i Piráta přešly vtipy.
Petr se polohlasně modlil.
Michal mlčky řídil a Jarek nadával, že nic na zahradě už neudělá, když je takhle.
Prostě hnusný, tmavý den.

ZPĚT