Kovenanty

Kovenanty jsou podobné klanům v tom, že jejich prostřednictvím dochází k rozlišení jednotlivých skupin upírů. Každý si však může vybrat ten kovenant, jehož chce být členem. Klan je v podstatě rodinou, zatímco kovenant politickým, filosofickým nebo dokonce 'náboženským' uskupením. Někteří upíři samozřejmě volí nezávislost na jakémkoli kovenantu a nepodřizují se žádné vyšší moci.

Hnutí Karthiánů

Nepopiratelně ten nejmladší z hlavních kovenantů Rodných. Karthiáni jsou reformisté s planoucíma očima, dychtiví dostat vládu na kolena, pokud je to to, co usnadní příznivou politickou změnu. Pokud jsou Nevázaní nedůtkliví samotáři a individualisté, Karthiáni jsou jejich politicky motivované protějšky, Mladí Turci, kteří se snaží otřást statem quo spravedlností své vášně a duchaplností svých myšlenek. Díky rozmachu mladých Rodných v moderním věku se Hnutí Karthiánů často setkává s velkou podporou po celém světě.

Vztahy:
Invictus - krutě anachroniční
Kult Čarodějnice - odtržení od reality
Lancea Sanctum - slepí fanatici
Ordo Dracul - skrývají něco zhoubného
Nevázaní - sobečtí a bez cíle

Invictus

V očích nezasvěcených - a nepochybně i v očích několika zasvěcených - je Invictus opovrhovanou aristokracií nemrtvých, šlechtou, která pro získání svojí pozice nemusela nic udělat, ale je ochotna udělat cokoli, aby si ji udržela. Jsou majitelem, dozorcem, diktátorem. Invictus možná ve skutečnosti v jednotlivých panstvích nemá o moc víc moci než jiné kovenanty, ale okolo té, kterou mají, dělají takový rozruch, že si je většina Rodných spojuje s nejvyššími místy. Invictus se snaží vypadat jako jeden z nejstarších kovenantů, ať už pro to důvod má nebo ne. Bez ohledu na to, jestli je opravdu nejstarší, je určitě neodstranitelný. Má rozsáhlé zájmy a vliv na záležitosti smrtelníků. Mnoho lidí mimo tento kovenant ho vidí jako (někdy přehánějícího) strážce Maškarády.Nejznepokojivější je pro mladé Rodné, ať už jsou členy nebo ne, je hlodání, že Invictus na to má možná právo. Ať zní teorie o moci v rukou několika vyvolených nesmrtelných starších jakkoli děsivě, je nutno si položit otázku: Když ne oni, tak kdo? Kdo jiný by měl jak znalosti, tak moc, aby zaujal takové místo, a udržel kovenant od přírody sobeckých dravců v chodu? Pokud vydržela despotická a tyranská přirozenost Invictu tak dlouho, možná že je to kvůli tomu, že funguje.

Invictus věří v udržení maxima moci ve svých rukou a v ustavičném získávání další. Dobrým členem je ten, kdo buď postupuje ve svém společenském postavení, nebo pomáhá jiným členům Invictu v postupu. Apatičtí a neschopní Rodní jsou tolerováni jen jako sloužící a figurky.
Ústřední filosofie klanu dala vzniknout několika dalším pokynům, vždy ve formě nepsaných pravidel. To znamená, že je nikdo nikdy nezapíše, ale každý, kdo je v kovenantu víc než pár dní, ví, že není dobré je s klidem přehlížet.

Invictus je velmi formální a libuje si ve formalitách a přednesech rodokmenu.

Vztahy
Hnutí Karthiánů - nerespektují tradice
Kult Čarodějnice - odmítají přijmout svoje místo
Lancea Sanctum - důvěryhodní, ale zbožní
Ordo Dracul - disciplinovaní ale oklamaní
Nevázaní - uctívači sebe sama

Kult Čarodějnice

Jen málo upírů mimo Kult Čarodějnice se alespoň blíží úplnému pochopení tajnůstkářských názorů a chování této skupiny. Jako kovenant je Kult stejně oddaný jako Karthiáni, těsněji organizovaný než Invictus a stejně často obávaný a nepochopený jako Lancea Sanctum a Ordo Dracul. Pro mnoho novorozených jsou tito záhadní Rodní 'zrůdami' upíří společnosti - ti, kteří se shromažďují v izolovaných tajných spolcích, kde praktikují starodávné a tajemné obřady v úctě ke krvavým bohům a bohyním zapomenutých nebo odloučených kultur. Před těmito upíry starší varují své potomky: političtí vyděděnci, obrazoborci a, pro některé, kacíři Proklatých.
Kult Čarodějnice ty nejčastěji uznávané mýty o stvoření upírů odsuzuje. Podle těchto kultistů nemá být prapředek Lancey Sanctum uctíván ani zbožňován a dokonce na něm ani nezáleží. Stejně tak mýtus o zakladateli Ordo Dracul pro ně není nic jiného než velký švindl. Místo toho se Kult Čarodějnice hlásí k naturalističtějšímu vzniku upírů - že byli vždy součástí světa, množili se na temných místech, kam se smrtelníci bojí vkročit, a kde obezřetná nedůvěra podléhá otevřenému strachu. Jejich příběhy o vzniku se odvolávají na jména jako ruská čarodějnice Baba Jaga, rohatý bůh Cernunnos, thrácká bohyně měsíce a kouzel Bendis, zvířecí bůh Pashupati, býčí oběti ve jménu Mithry a krvavější inkarnace Morrigan. V souvislosti se vznikem upírů mluví členové Kultu Čarodějnice občas dokonce o Lilith, první Adamově ženě. Ministranti, jak jsou členové Kultu většinou známí, úplně odmítají upíří teorie kajícnosti. Místo toho upřednostňují organičtější přístup k neživotu - pokračovat v učení, růstu a hledání nadčasového osvícení. Zatímco mnoho tradic Rodných klade podle židovsko-křesťanského vzoru důraz na vinu a pokání, Kult Čarodějnice se vidí mimo tuto soustavu.

Vztahy
Hnutí Karthiánů - pošetilé hodnoty
Invictus - mizerná aristokracie
Lancea Sanctum - odporní demagogové
Ordo Dracul - zešíleli nepravým pochopením
Nevázaní - ztraceni sami v sobě

Lancea Sanctum

Členové Lancea Sanctum prohlašují sami sebe za hlasatele mravních zásad nemrtvých, jejich původ tedy tímto definuje vše, co jsou, a vše, co dělají. Opravdu, moderní přezdívka členů tohoto kovenantu 'Posvěcení', kterou je příležitostně nazýván také tento kovenant, mnoho starších a tradicionalistů z tohoto kovenantu dráždí - preferují totiž latinský název 'Lancea Sanctum'. Jsou náboženskou, ale i morální páteří Rodných, ano, ale jsou to také samozvaní kněží a inkvizitoři. Ti nejméně lidští z nelidské rasy, velebící svou roli lovců. Povětšinou respektovaní i obávaní, členové tohoto kovenantu hledají moc nad všemi Rodnými, kdekoliv k tomu mají příležitost, a to ne z politických důvodů jako členové Invictu, ale aby posílili svůj diktát, postavení a dokonce i myšlenky, což jim, jak věří, bylo odkázáno jejich zakladatelem Longiem a zástupcem boha samotného.
Katechismem Lancea Sanctum je, že jsou ideologickými potomky Římského setníka, který probodl kopím Kristův bok, když visel na kříži. Ve shodě s dogmatem hlásaným kovenantem na vojákova ústa ukápla trocha Kristovy krve a dala mu věčný život. A tak si sebou odnesl pomstu boží, protože ačkoliv Longionův čin vyjevil Kristovo božství, stalo se tak až po té, co se projevilo bezvěrectví z vojákovy strany. Když byl Longius proklet věčným životem, mohl kráčet jen v noci a živit se musel výhradně krví. Tento mýtus splynul s filozofií kovenantu: upírství je podle nich druhem prvotního hříchu a bůh dovolil upírům existovat jen proto, že nesou břemeno představující nebezpečí plynoucí z urážky boha.
Možná jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi Lancea Sanctem a Invictem je, že členové Invictu chtějí být vládci všech Rodných, zatímco členové Lancea Sanctum věří, že jejich kovenant už jim ve všem vládne. Skutečnost, že členové Lancea Sanctum získali nadvládu nad menším počtem panství než Invictus, se toho netýká. Mluví za boha a představují vrcholek toho, čím by měl nemrtvý být. Je tedy bez pochyb, že v konečném součtu ta opravdová moc náleží jim.

Vztahy
Hnutí Karthiánů - nespolehliví, ale odhodlaní
Invictus - zaměření příliš na světskou moc
Kult Čarodějnice - kacíři, bosorky a i horší
Ordo Dracul - zaměřili se na špatnou víru
Nevázaní - obrazoborci a odpadlíci

Ordo Dracul

Kletba upírství je jen překážka před získáním pravé síly. Je jisté, že je to skličující překážka, a většina Rodných je stěží schopna ji pokořit. Těm, kteří mají potřebné odhodlání, houževnatost a inteligenci, může Ordo Dracul - řád draka - poskytnout potřebné prostředky. Upíři v Ordo Dracul jsou nejširší škály - od pronásledovaných fundamentalistů se stejným nadšením jako jiní fanatici, až po světské mystiky hledající prostředky ke zničení svých nepřátel. Kovenant celkově přijímá obě tyto mentality a má je obě co naučit.
Tato frakce se chlubí svým známým zakladatelem - byl jím Vlad Tepes, Drákula. U Drákuly stojí za zmínku fakt, že neměl žádného Sira. Dle Drákulova vysvětlení se stal upírem poté, co se k němu Bůh otočil zády a proklel ho neživotem, aby jej ztrestal za jeho hříšné skutky. Nejuznávanější příběh o Drákulově původu je, že Bůh potrestal Vlada Tepese za jeho zneužívání víry v jeho smrtelném životě. Podle jistých historických záznamů je Vlad Tepes znám jako 'obránce Křesťanství', titul, kterého sám posléze používal k posílení své politické agendy a k omluvě zvěrstev, jež páchal. Jako konečný důvod k prokletí nejsou jenom zločiny proti lidskosti, ale také fakt, že dal Drákula přednost svým touhám před jeho svatou přísahou.
Konečně, organizace, jež kolem Drákulova učení vyrostla, je přinejmenším stejně tak tajemná jako její zakladatel.
Kořeny klanu jsou častým předmětem diskusí - dokonce i v klanu samotném. Je to nepochybně jedna z nejmladších dominantních frakcí společnosti Rodných. Draci, jak jsou se strachem (nebo nenávistí) v hlase nazýváni, mají záznamy o učení sahající až do 16. století. Ale věrohodné teorie umísťují jeho prvopočátky do viktoriánského Londýna nebo dokonce New Yorku.
Ordo Dracul nepotřebuje získávat jiné Rodné na svou víru. Třebaže vítá přírůstky do svých řad, není tak otevřený jako Invictus, protože jeho síla závisí více na inteligenci členů, než na jejich loajalitě. Řád se nesnaží svrhnout existující status quo, ale ani netrvá na dodržování prastarých zákonů či na uctívání boha. Jeho členové se prostě snaží dostat na druhou stranu, a to přitahuje určitou třídu upírů. Rodní, kteří jsou se sebou nespokojení (ale tato nespokojenost je spirituální či mystické podstaty a ne politická frustrovanost), jsou dobrými kandidáty pro Ordo Dracul.
Většina Rodných se ke kovenantu přidává hlavně proto, aby obešli kletbu neživota - to je zřejmý fakt. Vysoké rituály jsou lákadlem pro členy všech klanů a dokonce jsou známy případy, kdy k Ordo Dracul přestupují i členové Lancea Sanctum, čímž se dle měřítek svého původního kovenantu dopouštějí ohromného rouhání. Ale stávají se i opačné případy. Občas dojde člen Řádu k přesvědčení, že rituály, které provádí, jsou hříchem proti přírodě nebo vyšší síle a rozhodne se tyto těžce nabyté vědomosti již nevyužívat a zbytek svých nocí prožije v tiché kajícnosti nad tím, že se věnoval zakázaným tajemstvím. Řád si dokonce všiml, že určité oblasti studia vyvolávají tuto odezvu více než jiné. Tyto texty a formule se staly lákavým cílem pro mladé Draky, kteří si chtějí udělat jméno.
Tento kovenant má své obřady a cesty.

Vztahy
Hnutí Karthiánů - nechápou vlastní cenu
Invictus - silní navenek, dutí uvnitř
Kult Čarodějnice - neosvícení zbožňovatelé
Lancea Sanctum - zdůrazňuje řád místo vylepšení
Nevázaní - obvykle mimo dohled. Obvykle